Doplněk X předpisu L 2 v bodu 7.2 uvádí, že dron může v CTR letiště létat ve vzdálenosti nad 5 500 m od vztažného bodu do 100 metrů nad zemí. To je ten kruh v zobrazení v AisView. V předpisu se ale zároveň píše, že dron do 910 gramů může létat ve výšce do 100 metrů nad zemí i blíže letišti, pokud je to mimo ochranná pásma letiště. Otázka je kde ochranná pásma letiště vlastně jsou. Letiště Praha sice má stránku věnovanou provozu dronů, ale tam je jen dost hrubá mapa, na které je červeně vyznačeno všechno kde nesmíte lítat až do 100 metrů nad terénem.
Zobrazení ochranného pásma Letiště Praha, kde je výška menší než 100m nad stávajícím terénem.
Otázka zní, jestli náhodou někde není i uvnitř té červené plochy možno létat okolo třeba ve třiceti metrech, aniž by to něčemu vadilo. Popisy pásem jsou v hlavě 11 předpisu L 14. (Podle ÚCL jsou pro drony podstatná jen ochranná pásma s výškovým omezením staveb, definovaná v ustanovení 11.1.4.)
Ochranná pásma přístrojové ranveje (vytaženo z hlavy 11 předpisu L 14)
Velikosti pásem záleží na kódovém číslu ranveje, což je v podstatě její délka, a na tom zda je ranvej i pro IFR. Čísla jsou 1 (<800 m), 2 [800 m, 1200 m), 3 [1200 m, 1800 m) a 4 (>1800 m). Runwaye v Ruzyni jsou samozřejmě IFR a dlouhé, tj. číslo 4.
Čímž se dostáváme k tomu jak to vypadá:
- A, B – OP vzletového a přibližovacího prostoru – lichoběžník navazující na G, pak se rozevírá o 15 % na každou stranu až do 15 km. Výškově stoupají o 1,6 % od výšky nejvyššího bodu ranveje až do výšky 150 m nad ranvejí (letiště je 376 m nad mořem a ranveje ho nepřevyšují, takže do 526 m nad mořem)
- C – OP přechodové plochy – stoupá od A, B, G ve sklonu 14,3 %
- D – OP vnitřní vodorovné plochy – 4 km okolo osy G, výškově 45 m nad letištěm (421 m nad mořem)
- E – OP kuželové plochy – stoupá od D ve sklonu 5 % až do výšky 145 m nad letištěm (521 m nad mořem)
- F – OP vnější vodorovné plochy – navazuje na E vodorovně další 3 km
- G – OP provozních ploch – obdélník okolo ranveje o šířce 600 m a délce přesahující ranvej o 400 m
Po rozebrání tohohle diagramu už ale začíná dávat smysl mapka od Letiště Praha. Uvnitř červeného kruhu (5,5 km od vztažného bodu) jsou vidět obdélníkové okraje OP vzletové a přistávácí plochy (A, B) a OP přechodové plochy (C). Prakticky všechno ostatní až po další modré křivky vně kruhu (hranice OP kuželové plochy E) je OP vnitřní vodorovné plochy, která sahá od 421 m nad mořem výš. Oblasti kde se tedy dá létat až do 100 m nad terénem jsou oblasti s nadmořskou výškou pod 321 m, což víceméně odpovídá nečerveným plochám v kružnici na mapě od LKPR.
Vzhledem k tomu že do vzletového a přistávacího prostoru ranvejí bude jistější nelétat v žádném případě, tedy odpověď na původní otázku zřejmě zní že v ochranném prostoru vnitřní vodorovné plochy letiště Ruzyně se dá malým dronem létat do výšky 421 m nad mořem, což v případě plácku před letohrádkem Hvězda (~385 m n.m.) znamená do 36 metrů nad zemí.
Mapku z letiště jsem se pokusil co nejpřesněji překlikat do GeoJSONu, tak aby se na ní dalo i trochu zoomovat.
Pro malá letiště jako jsou třeba Bubovice (kódové číslo 1) jsou rozměry následující (překryvy pak neodpovídají obrázku výše):
- A, B – OP vzletového a přibližovacího prostoru – lichoběžník navazující na G, pak se rozevírá o 15 % na každou stranu až do 3 km. Výškově stoupají o 3,33 % od výšky nejvyššího bodu ranveje až do výšky 100 m nad ranvejí (Bubovice jsou v 426 m nad mořem, takže do 526 m nad mořem)
- C – OP přechodové plochy – stoupá od A, B, G ve sklonu 20 %
- D – OP vnitřní vodorovné plochy – 2 km okolo osy G, výškově 45 m nad letištěm (471 m nad mořem u Bubovic)
- E – OP kuželové plochy – stoupá od D ve sklonu 5 % až do výšky 80 m nad letištěm (506 m nad mořem u Bubovic)
- F – OP vnější vodorovné plochy není vůbec
- G – OP provozních ploch – obdélník okolo ranveje o šířce 100 m a délce přesahující ranvej o 100 m
