Vynález zvaný „Železná panna“ či „Norimberská dívka“ byl vytvořen odpadlými heretiky (protestanty) v Norimberku. Přes svou nepochybnou účinnost byl užíván jen zřídka. Ze Svaté říše římské se Železná panna rozšířila do okolních zemí. Nejedná se o popravčí nástroj ani tradiční způsob výkonu trestu typický pro Svatou Inkvisici a neprávem je ji často z neznalosti přisuzován. Přesto my inkvizitoři, souhlasíme s tím, aby tento nástroj byl zařazen do naší nabídky, neb je velice oblíbený u našich věřících.

Nechť tedy kacíři sami okusí svou vlastní medicínu.

Postup je takovýto: Odsouzenec je uzavřen do železné schrány s vnitřními stěnami opatřenými kovovými hřeby či ostny, která při uzavírání působí vážná poranění na celém těle. Na mnoha místech utrží krvavé rány doprovázené nesnesitelnou bolestí, které postupně přechází v pomalou děsivou smrt. Tělnatější provinilci obtěžkaní hříchem obžerství a nestřídmostí zpravidla podléhají smrti rychleji.